Nejkrásnější dárek 2.část

11. července 2008 v 23:17 | Temperance |  Sběratelé kostí
Nejkrásnější dárek 2.část
Měla na sobě černé šaty bez ramínek. Na nohou černé boty na vysokém jehlovém podpatku a v ruce držela černou kabelku s flitry. Vlasy měla sepnuté sponou a tím se jí vytvořil na temeni slušivý drdol ze kterého jí pár pramínku volně splývalo kolem obličeje. Byla nalíčena velmi jemně. Na očích měla světlé oční stíny. Oči také zvýraznila tužkou a řasenkou. Na rtech měla jen průhledný lesk. Booth byl okouzlen její krásou.
"Můžeme jít?" zeptala se Tempy, aby přerušila chvíli ticha po kterou na ni Booth prostě jen zíral s otevřenou pusou.
"Jo jasně. A moc ti to sluší" poznamenal Booth a usmál se na ni.
"Díky. Jdeme?"
"Jo jasně"
Po asi půl hodině zastavily před jednou z nejdražších restaurací v D.C.
Booth rychle vystoupil z auta, aby otevřel Tempy dveře od auta a poté i od restaurace. Hned jak vešli dovnitř je číšník zavedl ke stolu.
"Následující dvě písničky jsou věnovány Temperance Brennanové." Rozezněl se po restauraci hlas muže, který stál na podiu.
"Smím prosit?" zeptal se Booth a natáhl ruku k Tempy, která ho za ni s radostí chytila. Vyšli spolu na taneční parket zrovna ve chvíli kdy začala hrát první písen pro Tempy. Byla to její oblíbená. Tempy s Boothem začali tančit.
"To byl tvůj nápad?" zeptala se Tempy Booth, když dohrála i druhá písnička a oni dotančili.
"Jo a mimochodem všechno nejlepší k narozeninám."
"Děkuju."
"Není zač a mám pro tebe ještě něco" usmál se na ni Booth a předal jí obálku ve které byli dvě letenky na nějaký soukromí ostrov kdesi v Atlantiku.
"Zítra odlétáme. Zařídil jsem nám čtrnáct dní volna"
"Boothe to je úžasný." Začala se rozplívat Tempy"už se moc těším"
"Odlet zítra ve tři, stavím se pro tebe o hodinu dřív"
Po večeři Booth zavezl Tempy domů. Ta se jen vykoupala a šla si lehnout, aby byla zítra brzo vzhůru, protože si potřebovala zabalit a nachystat se na cestu.
Když druhý den rána zastavil Booth před Tempyiným měla už zabaleno a chtěla ze schodů táhnout dva kufry to jí, ale Booth zatrhl a kufry odnesl do auta. Po čtvrt hodině cesty po kterou si povídali, byli na letišti.
"Odtud poletíme na Kubu a odtam lodí rovnou na ten ostrov" usmál se Booth a vytáhl z auta její i svoje kufry. Ona měla dva velké těžké kufry a tak Booth vzal ty její a jí dal svůj malý lehký kufr.
"Co v těch kufrech máš, že jsou tak těžký"ptal se Booth, když zvedl její kufry ze země
"Skoro nic jen pár drobností"
"Pár drobností a proč teda ty kufry váží nejmín tunu?"začal se smát Booth. Tempy se taky rozesmála a ani nevěděli čemu, ale smáli se ještě deset minut. Pak nasedli do letadla a letěli.
Po čtyřech hodinách už seděli v taxíku a mířili do přístavu, kde nasedli na lod a vypluli na oceán.
Po dvou hodinách klidné plavby se jim idylka trochu zkazila, když se na obzoru objevila lod se jménem které Tempy moc dobře znala: TEMPERANCE.
Omlouvám se, že to tak dlouho trvalo, ale jak už jsem psala v omluvě nějak jsem nestíhala tak se moc omlouvám.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti povídka?

Ano
Ujde
Ne

Komentáře

1 ivet ivet | E-mail | 12. července 2008 v 9:40 | Reagovat

tak to je psycho, rychle uveřejni pokráčo, protože to vypadá zajimavě!!

2 ... ... | 13. července 2008 v 17:52 | Reagovat

nevadí...ae je to super..sully co??

3 ♥sara tvoje SB♥ ♥sara tvoje SB♥ | Web | 14. července 2008 v 10:43 | Reagovat

supa povídka

4 Sharya Sharya | 16. srpna 2008 v 21:33 | Reagovat

hezký, jsi šikovná, ale je to určitě Sully, že?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama